Články o ilustraciČlánky o ilustraci
Ve Velké Británii jsou knihy, časopisy a tisk zcela osvobozeny od DPHVe Velké Británii jsou knihy, časopisy a tisk zcela osvobozeny od DPH
Jan ČulíkJan Čulík
(Ester Tajrychová, 1. 3. 2011)
Do roku 1855 se v Británii platila z denního tisku velká daň, aby se informace nedostaly do rukou dělnické třídy a nevyvolaly revoluci. Cena novin, které denně stály tři pence, se daní zvyšovala až na sedm pencí, jak ukazuje obrázek.
 
Vzhledem k tomu, že dělník tou dobou v Anglii vydělával kolem 40 liber ročně, tedy cca 900 pencí měsíčně, cena sedmi pencí za jedny noviny byla značně vysoká. Pro názornost si cenu novin i dělníkova měsíčního příjmu zdvojnásobme dvacetkrát, a tak obě ceny vlastně převedeme na české koruny. S příjmem 18 000 Kč měsíčně by noviny stály 140 Kč denně. To si normální člověk prostě nemohl dovolit, a tak zůstával v nevědomosti.
 
 Ostudná "daň ze znalostí", jak se jí tehdy říkalo, byla zrušena r. 1855 především díky úsilí vzbouřence a disidenta Richarda Carlila, vydavatele listu The Republican. Ten se zákonu protivil a namísto daňové známky měl v čele titulní stránky heslo "Knowledge is power" - "Znalosti, to je síla". Carlile strávil kvůli tomu skoro celý život ve vězení.
 

Od té doby se však v Británii nezdaňují ani knihy, ani noviny, ani časopisy. Jsou to sdělovací prostředky, nástroje vzdělávání a informací a každé britské vládě záleží na tom, aby měla informovanou veřejnost. Proto se nosiče informací v Británii nezdaňují.